Hledejte skutečnou příčinu
Pokud se dítě návratu do školy obává, možná má školu spojenou s nepříjemným zážitkem. Pokuste se rozklíčovat, kde nastal zádrhel.
- Nechte si popsat, jak vypadá obyčejný den ve škole.
- Ptejte se, co dítěti udělá ve škole největší radost.
- Pozorně vyslechněte, co naopak den ve škole dokáže zprotivit.
Nezapomeňte, že se ptáte na pocity. Neexistuje tedy správná nebo špatná odpověď, každý z pocitů nebo zážitků je důležitý.
Zjistěte více o vztazích se spolužáky
Takové povídání se vám může zdát jako zbytečné, ale často díky němu odhalíte, proč se váš potomek do školy nehrne.
Dejte dítěti najevo, že vás skutečně zajímá, jak se v kolektivu cítí a co prožívá. Nenabízejte ale instantní řešení a neberte situaci do vlastních rukou. Zodpovědnost za vztahy se spolužáky by měla zůstat na dítěti. Můžete ale pomoci s nastavením pomyslného zrcadla.
Veškeré situace zkuste rozebrat i z druhého úhlu pohledu. Pomozte dítěti najít příčinu hádky nebo sporu.
Nikdy ale neopomeňte uznat pocity dítěte a jeho úhel pohledu nijak nesnižujte. Poukažte ale na to, že ostatní mohou situaci vnímat jinak.
Pokud třeba spolužák vzal knihu, kterou si chtěl váš školák ještě prohlížet, vysvětlete mu, že chápete, jak ho to naštvalo. Připomeňte ale, že spolužák nemuset tušit, že si chce knihu dále prohlížet. Pobavte se o možném řešení situace – třeba o návrhu, že mohou v knize listovat společně.
Nabídněte pomoc
Pokud už znáte příčinu trápení, zkuste společně vymyslet, jak z nepříjemné situace ven. Při hledání řešení vycházejte i z toho, co jste zjistili během pokusů o pochopení ostatních spolužáků. Ne vždy je nutná změna chování, někdy stačí odlišný úhel pohledu.
Cesta k nalezení řešení nemusí být snadná:
- Vyřešte, co by dítě potřebovalo, aby se v podobné situaci cítilo lépe. Kdyby ho někdo vyslechl? Kdyby si mohlo o přestávce s hračkou hrát o chvíli déle?
- Konfliktní situace si s dětmi klidně přehrajte jako divadlo.
- Ujistěte je, že ať se rozhodnou jakkoliv, budete je mít rádi.
Ani na první pohled bláznivé návrhy ale neshazujte. Vysvětlete, proč si myslíte, že by takové řešení nebylo ideální a jak by se ohledně něj mohli cítit ostatní, včetně vás.
Jestli chce například dítě chodit do jiné školy, vysvětlete, že se vám takové řešení nevyhovuje. Řekněte mu, že vy byste o něj měli v sousední čtvrti strach a i některým spolužákům by se stýskalo. Společně přemýšlejte, jak to udělat, aby řešení vyhovovalo co nejvíce oběma stranám.
Jděte příkladem
Děti školu často vnímají jako svoji práci. Stejně jako rodiče míří do zaměstnání, ony musí každý všední den do školy. Pokud ale vidí, že vás práce nebaví a pouze otravuje, mohou toto znechucení začít přebírat i na sebe.
Mluvte s nimi tedy otevřeně o své práci a vašich pocitech z ní. Ať vidí, že je normální mít trému před písemkou nebo se naopak těšit na zajímavý výlet. Budete si mnohem bližší a zároveň si vytvoříte hezký zvyk sdílení vašich myšlenek.
Vymyslete, jak si rok zpříjemníte
Nabídněte dítěti, že spolu strávíte více času a školní povinnosti si usnadníte.
- Určete si den, kdy si školák může domů přivést spolužáka a dělat si úkoly společně.
- Objevujte nová místa v okolí vašeho bydliště i školy.
- Zkuste se společně nadchnout i pro méně oblíbené školní předměty.
Ne každý předmět musí být pro dítě srdcová záležitost. Zkuste proto vyzdvihnout klady předmětu nebo učivo rovnou aplikujte do praxe. Můžete například:
- spočítat trasu výletu,
- podívat se na pohádku v cizím jazyce,
- procvičovat pravopis na diktátech z oblíbené knížky,
- vymyslet vlastní fyzikální nebo chemický pokus
- nebo si zasadit vlastní bylinky či určovat druhy rostlin na zahradě.
Ve škole by se děti také měly cítit pohodlně. Promluvte si tedy, jestli školákům vyhovuje jejich vybavení, oblečení a školní pomůcky.
Máte další tip, jak dětem usnadnit návrat do školních lavic? Podělte se o něj na našem Facebooku.