Kojenecké plavání, vaničkování

Trošku té historie

• Plavání kojenců poprvé vypracoval doktor Miloslav Hoch v 70. letech minulého století. První cviky, jak s miminkem ve vodě zacházet a jak mu prospět tzv. „vaničkováním“ tedy plaváním doma dokázal, že pozitivně ovlivňuje jeho psychický a motorický vývoj.
• V 80. letech se začalo pořádně plavat a prokázaly se pozitivní účinky na zdraví dětí. Spustila se osvěta.
• V roce 2014 se v Třinci konala mezinárodní konference na téma vaničkování.

Význam kojeneckého plavání

Psychický – vytvoření si kladného vztahu k vodě. Radost z aktivity s rodičem. Prohloubení sociálního kontaktu a důvěry v rodiče. Rodiče zároveň tato aktivita motivuje věnovat se dítěti více, než vyžaduje základní péče.

Fyzický – pobyt ve vodě umožňuje rychlejší pohybový vývoj, podpoření psychomotorického vývoje. Dítě procvičuje jemnou a hrubou motoriku. Zlepšení střevní peristaltiky. Posilování celého tělíčka, zvláště svalů páteřního korzetu, plotýnek, svalů břicha a vnitřních stehenních svalů. Pohyb ve vodě také napomáhá odstranění různých klinických nedostatků a vadného držení těla. Zesiluje se srdeční sval a tím dochází ke zvětšení srdečních komor.

Kojenecké plavání • Vanda Schreierová

Prevence před utonutím – dítě které prošlo kurzem plavání kojenců a batolat se umí zorientovat ve vodě. Má otevřené oči, umí zadržet dech, umí se nějakým způsobem, pro něj zcela přirozeným dostat ke břehu. Když spadne do vody je schopné zareagovat aniž by vznikla stresová situace. V jakém rozsahu dítě vše zvládá záleží na jeho schopnostech a hlavně trpělivosti rodičů. V žádném případě to však neznamená, že děti, které prošly kurzem plavání kojenců a batolat není potřeba hlídat.

Otužování – je to prevence před onemocněním. Díky otužování se děťátko přizpůsobuje vnějším, někdy i extrémním podmínkám. Při podráždění pokožky chladnější vodou dojde k zúžení cév, sníží se tepelný výdej a tím je organismus nucen zvýšit aktivitu k produkci tepla. Následuje zvýšení oběhu krve v celém cévním systému a zároveň se zlepší prokrvení kůže, což příznivě působí na látkovou výměnu. Děti, které navštěvují plavání by mělo být více otužilé a tím pádem by mělo být méně náchylné k běžným nemocem, než děti, které neplavou.

Adaptabilita – vše je nové a neznámé, hodně vody, více hluku, jiné hlasy. To jsou podněty, které děťátko musí vstřebat a to mnohdy najednou. Proto je dobré také dětí na přechod do bazénu připravit.

>> Výběr vaniček pro miminka naleznete i u nás na Mall.cz <<

Kojenecké plavání • Vanda Schreierová

Jak vaničkování vypadá a probíhá?

K vaničkování je potřeba doma mít vanu. Ta se napouští plná. Miminko v ní plave bez plínky. Při samotném plavání se instruktor zaměřuje na posilování přímých a šikmých břišních svalů, zádových svalů, vzpřimovačů páteře, pletenců ramenních a stehenních svalů. Děti se učí splývat na hladině s oporou a také se učí pracovat s dechem tzv. „abecedu potápění“. Délka pobytu ve vodě a veškerá činnost se řídí podle nálady miminka.

Ke konci lekce miminko můžeme jemně otužovat. Po plavání je vhodné prokrvenou pokožku miminka promazat a to lze využít k nácviku a ukázce jemné kojenecké masáže. Rodič a miminko se speciálně na lekce nemusí nijak připravovat. Jen není dobré plavat s miminkem těsně po jídle, ale ani s miminkem, které by mělo za chvíli jíst. Miminko by také nemělo být unavená.

Instruktážní videa vaničkování si můžete také prohlédenou na webu www.vaničkovaní.cz.