Jak a kdy učit děti lyžovat. S touto metodou to půjde samo | Blog Mall.cz

Jak a kdy učit děti lyžovat. S touto metodou to půjde samo

Učit děti plavat je pro rodiče normální. Ale co lyžovat? Na to už si moc rodičů netroufá. S postupem, který vám v článku představíme to půjde samo. Metoda výuky není názor odborné veřejnosti, jde o logickou úvahu jednoho z cvičitelů lyžování, která (možná) stojí za zamyšlení… Posuďte sami :-)

Hned na úvod je třeba zdůraznit, že slovo UČIT není v tomto kontextu úplně správně zvolené, jelikož malé dítě neučíme, malé dítě programujeme.

Díky neustálému opakování provádíme automaticky něco, co později už jinak udělat prostě NEJDE. Změňte pojem výuka malých dětí na „programování“. Budete pak mnohem lépe chápat, proč mu to NEJDE…

Uvědomte si…

Dítě nemá vnější nohu. Ono nemá ani vnitřní. Dítě má pouze NOŽIČKY. Jenom ví, kde jsou, a že po nich běhá a stojí na nich. A to, že chodí nebo běhá, je automatická činnost, nikdo na to nemyslí.

Dítě nemůže „dát špičky lyží k sobě“. Nemůže je uchopit – vzít – a dát k sobě. Nemá propojené mozkové centrum tak dokonale, aby pochopilo složitý pohyb končetin tak, aby se „nějaké špičky“ daly „nějak k sobě“.

Pohyb – to je motorika. Je to složitý a náročný proces myšlení a pohybů každé buňky v našem těle, které musí probíhat automaticky. Z těchto důvodů musíme být hodně opatrní i při výuce lyžování = PROGRAMOVÁNÍ PRVNÍCH POHYBŮ u nejmenších dětí.

Výuka lyžování dětí ve věku okolo 4 let

V tomto článku se zaměříme na výuku lyžování dětí ve věku okolo 4 let, to je hranice, kdy by se i podle lékařských odborníků mohlo poprvé dítě seznamovat s pohybem na lyžích.

PAMATUJTE! Na výuku lyžování není NIKDY pozdě – téměř se dá říci, že u dětí čím déle a později – tím lépe.

Rodič by měl vždy být u výuky svého dítěte, aby mohl v následujících dnech usměrňovat další „programování“…

Dítě musí mít od počátku pocit, že je na všechno „samo“. Že samo jede, samo zatáčí, samo brzdí – že se nespoléhá a nemůže spoléhat na nikoho jiného než na sebe – před ním by měla být pouze volná sjezdovka, kterou využívá k zábavě (klouzání) směrem, který si samo určí – nikdo ho viditelně nevodí, nebrzdí, nedrží mu lyže – dítě se samo začíná vnitřně programovat na ovládání nohou, rukou a lyží – a přesto potřebuje kontakt… potřebuje sluchové vjemy, potřebuje radu a jistotu, že zase tak samo tady není a krizovou situaci mu někdo v začátku pomůže zvládnout.

Nejosvědčenější a opravdu ideální pomůcka k „rodičovské“ a poměrně rychlé a kvalitní výuce lyžování těch nejmenších, na kterou zaučujeme především rodiče v naší privátní výuce, je výuka prvních pokusů o zatáčení a zastavení tzv. „na laně“.

Tahle metoda má plno „odpůrců“ a „vykřikovačů“, kteří se vehementně a se spoustou negativních důvodů vrhají na každého, kdo tuto metodu používá.

Výuka lyžování malých dětí – výukové popruhy

Způsob výuky lyžování, především zatáčení, pomocí ovládacích řemínků připevněných na těle dítěte však lze považovat u rodičovské výuky (a nejen u rodičovské) za jeden z nejbezpečnějších a především nejšetrnějších způsobů, jak pomoci dětem i rodičům,  při výuce prvních krůčků na lyžích a zaprogramování prvních pohybů, skluzů a pokusů, pohybů končetin a přenášení váhy na lyžích.

Podmínkou je používat vhodný model popruhů vyrobených tak, aby: kolemjedoucí lyžař nemohl tyto popruhy přehlédnout, popruhy byly vedeny VŽDY od boků = po stranách, ne od středu trupu / na zádech, popruhy byly připevněné na těle v ideální výšce (pas, boky – ne výše), umožnily využívat signální výukové vesty, + postupovat ve výuce podle určitých zásad.

Tak vyloučíte 90% zásadních chyb a problémů, které mohou vyplynout z nevhodného vybavení a nevhodného postupu při výuce.

Učíme děti lyžovat • 

>> Vyberte si vhodné lyže pro děti v našem e-shopu <<

Úplně první pokusy na lyžích zkoušejte doma v obýváku / pak 1-2 víkendy chodíme venku na sněhu na rovině, ťapáme, kloužeme a obracíme se / pak zkoušíme vyjít bokem do svahu (malé dítě to nikdy nezvládne, ale zkuste to. Jeho lyže jsou spolu s lyžařskými botami něco jako olověná zátěž, a musí se naučit „zabrat“. Doposud mu tento pohyb chyběl „v programu“ / učíme se také zvednout (jako miminko = na čtyři, špičky od sebe, pak jednu nohu dopředu, lyži na plocho a rukama si pomůžu a stojím = nečekejte zázraky, v plné polní je to děs!) PAK TEPRVE PŘIJDOU POPRUHY!

Popruhy používáme především pro výuku zatáčení – hlavně zatočením se totiž učíme brzdit.

Jakmile se tedy po „rozchození“ a „zvyknutí“ si na lyže dostaneme na svah, musíme se nejprve učit udržet nohy v jízdě rovně (kašlete na pluh, programujte lyžování a ne odstraňování sněhu ze sjezdovky) a pak se následně učíme zpomalovat svoji jízdu = zatáčet, brzdit a zpomalit = přibrzdit.

Učte proto a programujte dítě na zastavení POUZE a HLAVNĚ zatočením = do protisvahu. První pokusy ale dítě samo nezvládne. Proto je ideální, když pro první pokusy na lyžích (dokud dítě nezvládne samo řídit oblouky) převezme v kritických situacích dospělý – tzv. vodič. A právě tady neexistuje lepší pomůcka, než dobře zkonstruované výukové popruhy.

Nekomplikujte si výlet za sněhem stížnostmi na špatně padnoucí obuv. • 

>> Vyberte správnou velikost lyžařského vybavení pro děti. <<

Dítě na začátku učíme pouze paralelní vedení lyží – rovný skluz a jízdu „bez odporu“ lyží pokud možno šikmo svahem nebo (vždy!!) z mírného svahu tak, aby lyže neměly tendenci se rozjíždět, klouzat stranou a aby popruhy nebyly neustále v tahu.

Je logické, že se oblouku v jízdě na svahu určitě nevyhneme – dokonce je to nutnost pro zpomalení jízdy, takže je to i hlavní cíl naší výuky.

NEJEZDÍME tedy pouze rovně dolů ze svahu – musíme občas něco nebo někoho objet, nasměrovat jízdu k vleku, k okraji sjezdovky, a právě tady je důležité, jaký technický systém (konstrukci popruhů) pro výuku použijeme.

POZOR nebavíme se o laně upnutém jednobodově ve středu pasu = na zádech dítěte. Právě tak používání GUMY opět uvázané na zádech dítěte místo popruhu – je katastrofa – a totálně k ničemu!

 

Používejte lehké a ohebné lano, nejvhodnější je černé, ideální jsou širší, ploché popruhy, – se dvěma konci, které omotáte jednou kolem pasu dítěte tak, aby oba konce směřovaly dozadu po stranách / u boků trupu / a vodič tak drží lano za oba konce, v dostatečném odstupu, nebo můžete použít nejideálnější pomůcku – výukové popruhy s odkládací kapsou.

Oba lyžaři jedou VŽDY bez holí, dítě má VŽDY obě ruce na kolínkách v mírném předklonu, vodič drží před sebou oba konce řemenu. Mírným přitažením jedné strany – nebo často pouze povolením druhé strany – se lehce natáčí trup dítěte spolu s lyžemi. Dítě se podvědomě přizpůsobuje, slovně mu pomáhejte – a začínáte i pomalu zatáčet. Tímto způsobem dokáže vodič jedoucí dítě hned od počátku především ŘÍDIT po svahu.

Učíme děti lyžovat • 

>> Veškeré vybavení na hory a lyžování nalezente na Mall.cz <<

NEUSTALE OPAKUJTE – PATY K SOBĚ! PATY K SOBĚ!  Dítě tak hned z počátku učíte paralelní držení lyží, pluh musí umět „nasadit“ samostatně – cíleně, až později. Paty k sobě neznamená lyže k sobě – stopa je pořád poměrně široká.

Nezapomeňte na výstražnou vestu.

Využívejte k ježdění v tandemu pouze mírné svahy, které by dítě již bylo schopné samo zvládnout.

Autor: Václav Vopalecký, www.ski-akro.com/vyuka-malych-deti

Témata:
  lyžování