Červené, růžové, nebo bílé?
O chuti vína mnohé napoví už jeho barva. Obecně platí, že:
- červená vína jsou obvykle těžší, silnější a hodí se zejména k masu,
- růžová vína (rosé) jsou osvěžující, lehká a nejlépe k nim sednou ryby nebo zelenina,
- bílá vína s výraznou kyselinkou si nejvíce vychutnáte s bílým masem, mořskými plody nebo sýry.
„Pokud máte rádi červená vína z Moravy, vyhněte se supermarketu a raději na ně zajděte do vinotéky. Při výběru červeného v běžném obchodě budete mít větší jistotu, když dáte přednost spíše zahraničním vínům z teplejších regionů. Vyzkoušejte vína ze Španělska, Argentiny, Austrálie nebo třeba Chile,“ doporučuje sommelier Vladimír Vaněk, majitel portálu ocenenavina.cz.
Sladké, nebo suché?
Sladkost vína nejvíce ovlivňuje tzv. zbytkový cukr – cukr, který ve víně zůstává po ukončení procesu výroby (kvašení). Podle množství zbytkového cukru vína dělíme na
- suchá se zbytkovým cukrem do 4 gramů na litr,
- polosuchá se zbytkovým cukrem do 12 gramů na litr,
- polosladká se zbytkovým cukrem do 45 gramů na litr
- a sladká se zbytkovým cukrem nad 45 gramů na litr.
Nikde není dáno, která sladkost je „ta správná“ – každému vyhovuje něco jiného. Protřelí vinaři nicméně oceňují spíše sušší vína, ve kterých vyniká kyselinka, zatímco příležitostní pijáci častěji sahají po vínech sladších.
Jak je to s pozdním sběrem?
Krom zbytkového cukru se u vín měří také přírodní cukernatost, tedy množství cukru, které v sobě šťáva má hned po pomletí a vylisování – ještě před tím, než vůbec začne kvasit. Podle množství přírodního cukru vína dělíme na
- kabinet s přírodní cukernatostí nejméně 190 g cukru na litr,
- pozdní sběr s přírodní cukernatostí nejméně 210 g cukru na litr,
- výběr z hroznů s přírodní cukernatostí nejméně 240 g cukru na litr,
- výběr z bobulí s přírodní cukernatostí nejméně 270 g cukru na litr,
- slámová a ledová vína s přírodní cukernatostí nejméně 270 g cukru na litr
- a výběr z cibéb s přírodní cukernatostí nejméně 320 g cukru na litr.
Šťáva po vylisování prochází procesem kvašení, takže přírodní cukr se postupně mění na alkohol a cukru ubývá. I tak ale platí, že vína kabinet jsou přirozeně suchá, zatímco ledová a slámová vína přirozeně sladká. Pokud v obchodě narazíte na sladký kabinet, znamená to, že má málo alkoholu – anebo jej vinař dosladil cukrem.
Možná jste už někdy slyšeli, že víno označené jako „pozdní sběr“ je sladké. Jak ale ukazuje seznam výše, pozdní sběr má spíše méně přírodního cukru. Není vůbec výjimkou, když v obchodě narazíte na suché víno s označením pozdní sběr. Pokud je naopak pozdní sběr sladký, opět to znamená, že má méně alkoholu nebo jej výrobce uměle dosladil cukrem.
„Kdo preferuje šťavnatá vína typu Ryzlink, měl by vybírat spíše vína z Moravy nebo z Německa. Platí, že lehčí, svěží styl najdete u kabinetu. Pokud chcete naopak víno plné chuti, sázkou na jistotu bude Chardonnay z Austrálie, Chile nebo z jihu Francie,“ říká Vladimír Vaněk.
Stolní, zemské, nebo jakostní?
O samotné kvalitě vína pak hodně napovídá značení na etiketě. Vína z tohoto pohledu dělíme na
- stolní, nejméně kvalitní vína z jakýchkoliv hroznů v EU, vhodná spíše na vaření,
- zemská, vyrobená z hroznů v České republice, které lze míchat z více druhů – stačí, když se každý druh podílí alespoň 15 %,
- jakostní, která lze míchat z více druhů hroznů, maximálně však ze tří a jeden se musí podílet nejméně 85 %,
- a jakostní přívlastková, u kterých máte navíc jistotu, že je vinař uměle nedoslazoval.
Jestliže se chcete blýsknout, určitě volte víno jakostní, případně jakostní přívlastkové. Anebo se pro inspiraci podívejte, jak vína degustuje náš Pedro.
Co dále říká etiketa?
Při výběru vína vás musí zajímat i množství informací na etiketě – čím více je na ní informací, tím lepší víno pravděpodobně držíte v ruce. Měli byste na ní najít například označení odrůdy, údaje o zbytkovém cukru, identifikaci původu, ročník sklizně nebo údaje o alergenech.
Jestliže si ani přesto nebudete jistí, s výběrem vám pomůže mobilní aplikace. Oblíbená je například aplikace Vivino, která vám po naskenování etikety mimo jiné zobrazí hodnocení uživatelů i expertů.
Jistým vodítkem je samozřejmě i cena, jak přiznává sommelier Vladimír Vaněk, kvalitní vína něco stojí. „Od ceny kolem 250 Kč za láhev se zvyšuje šance, že narazíte na dobré víno. S výběrem vám pomůže i medaile z prestižní vinařské soutěže.“
A aby vám nic neuniklo, sledujte nás na sociálních sítích – jsme na Facebooku, Instagramu i na YouTube.