Ukažte škůdcům, kdo na zahrádce vládne | Blog Mall.cz

Ukažte škůdcům, kdo na zahrádce vládne

Asi každému zahrádkáři se někdy stalo, že přišel na zahradu a zjistil, že místo úrody mu zbývají jen oči pro pláč a zlikvidované rostlinky. Jak si poradit s nejběžnějšími škůdci a jak jejich útoku dokonce předejít? Přesně to se dozvíte v tomto článku.

1. Slimáci – pohroma, která nemá přirozeného nepřítele

Saláty oholené až na kořen a všude po zahradě duhové cestičky. Se slimáky se v posledních letech roztrhl pytel. Nejčastějším zástupcem je na českých zahradách plzák španělský. A jak už název napovídá, není to původní druh, takže u nás nemá ani přirozené nepřátele mezi živočichy. Někteří zahradníci najdou jen několik slimáků za sezonu, jenže jiní musí bránit svoji úrodu každý den před desítkami slimáků.

Jak na ně: Většina způsobů odstranění plzáka není zrovna příjemná. Protože je snadno nalákáte na pivo nebo vodu s rozpuštěnými kvasnicemi, doporučujeme zapustit do země kelímek od velkého jogurtu nebo uříznutou PET lahev s těmito tekutinami. Slimáci se hladově vrhnou přímo do kelímků, kde se utopí.

Kalamitní stavy si žádají nouzová řešení, a proto někteří zahradníci sbírají slimáky do kýblů a posypávají je solí. Těla slimáků se po chemické reakci rozloží. Je to nechutné, ale účinné – ruční sběr je totiž nejefektivnějším řešením.

Můžete na zahradu nastražit taky ovesné vločky. Slimáci se na ně vrhnou, ale hostinu nepřežijí – nadmou se a pojdou. Uhynulé slimáky nenechávejte ležet na zahradě. Mohli by totiž jako potrava nalákat ještě více slimáků.

Hitem posledních sezon je indický běžec. Možná jste si někdy všimli, že se na některých zahradách potulují vysoké kachny, které se vyděšeně rozutečou, jakmile jde někdo kolem plotu. Jsou to plaší indičtí běžci, kteří milují slimáky. Zkuste si menší hejno pořídit na zahradu. Ale pozor – běžci si musí zvyknout na nové prostředí, než začnou požírat plzáky.

Sláva, prší! Zaraduje se každý zahrádkář, když po dnech parna začne konečně lít. Jenže jakmile se vyčasí, zaplaví zahradu nezvaní slimáci. • 

2. S mšicemi vám pomůže slunéčko sedmitečné

Možná už jste to někdy slyšeli a možná vám to přišlo jako pověra: na přítomnost mšic vás kromě lepkavé šťávy na rostlinách skutečně často upozorní i přítomnost slunéček sedmitečných a mravenců. Jenže zatímco dospělci a larvy berušek si na mšicích rády smlsnou, mravenci jim naopak pomáhají v přežití, protože se živí jejich sladkou šťávou.

Jak na ně: Pokud se listy rostlin podezřele kroutí, zkontrolujte spodní stranu. Je pravděpodobné, že tam najdete kolonie zelených či černých mšic. Nejúčinnější obranou je postřik: čím dříve, tím lépe. Když nenecháte mšice přemnožit, bude vám stačit biologický postřik, který je o něco méně účinný než chemický. Koupíte ho v zahradnictví nebo vyrobíte doma.

Domácí postřik zatočí s mšicemi bez použití chemie. • 

Někteří zahrádkáři testují také vosičky z rodu Aphidius colemani. Pokud je nasadíte například do skleníku, neuletí ven a nakladou mezi mšice vajíčka. Jediná vosička zvládne pozřít až 300 mšic.

3. Pochmurnatka si pochutnává na mrkvi, celeru nebo petrželi

Při vytahování mrkví ze země vás může přepadnout pochmurná nálada, když zjistíte, že se do slaďoučkého kořene pustila pochmurnatka mrkvová. Poznáte to snadno: mrkev je prožraná larvami, které si v kořeni dělají chodbičky.

Jak na ně: Zahnívající zčernalé mrkve už nezachráníte. O napadení pochmurnatkou se dozvíte už před sklizní: nadzemní část rostliny usychá, žloutne a kroutí se. Pokud larvy najdete u první jarní mrkvičky, na nic nečekejte a rychle proti pochmurnatce zabojujte – mnohem agresivnější je totiž druhá generace larev, která se od července do září vrhá na vaše opečovávané celery a podzimní mrkve.

Díky několika opatřením můžete výskytu pochurnatky předcházet: na podzim pořádně zryjte záhon, ať se přezimující jedinci dostanou co nejhlouběji do země a na jaře nemají šanci vylézt ven. Mrkve vysazujte co nejdříve nebo naopak co nejpozději, aby pochmurnatka nemohla vyvést dvě generace. A nezapomeňte rostliny překrýt netkanou textilií – díky tomu samičky nemohou naklást vajíčka.

S postřikem budete na pochmurnatku krátcí. Pokud jsou larvy opravdu agresivní, využijte insekticid v granulích, které zakopete do země. 

Domácí mrkev stojí za boj. I kdyby vám letošní úrodu zlikvidovala pochmurnatka, příští rok si na ni posvítíte. • 

4. Nalákejte do zahrady ptáky. Zbaví vás housenek

Listy květáku nebo okrasných stromků i hlávky zelí a kapusty dovedou housenky bělásků a můr zlikvidovat spolehlivě. Žádný zahrádkář o to ale samozřejmě nestojí. Jinak postupujte, pokud vás trápí pár larev na několika rostlinách, a pokud vaši zahradu zasáhla nekonečná kalamita housenek.

Jak na ně: u housenek se vyplatí prevence. Květáky a zelí přikryjte bílou netkanou textilií, přes kterou projde voda, ale ne motýli kladoucí vajíčka. Velmi účinný je podobně jako u slimáků také ruční sběr. Se stromky to bohužel tak jednoduché není.

S housenkami vám ochotně pomohou zpěvní ptáci, kteří se živí hmyzem. Patří k nim například kosi, drozdi, skřivani či dlaskové, kteří navíc potěší svým štěbetáním. Aby se nastěhovali na vaši zahradu, připravte jim vhodné podmínky – postavte několik budek na místa, kam na ptáky nemohou kočky. Některé druhy ocení při hnízdění hromádky suchého dřeva na bezpečných místech. Na zahradu přichystejte ptačí pítka a dejte novým obyvatelům vaší zahrady dostatečný klid pro sezení na vejcích a vyvádění mladých. Odmění se vám zlikvidováním housenek.

Až při housenkové pohromě přichází na řadu chemický postřik. Plošně stříkat zahradu či pole ale samozřejmě není nic zdravého, a proto si nechte postřik jako poslední nouzové řešení.

Jak na škůdce už víte. Znáte také oblíbené postupy, jak na domácí úklid se sodou nebo octem? Přečtěte si celý článek a vrhněte se do boje s bakteriemi na záchodě nebo ucpaným odpadem.

Podělte se s ostatními zahrádkáři o své vlastní tipy a zkušenosti přímo na našem Facebooku. Co se týče škůdců, je každá rada drahá!